Rostoucí teploty země a oceánů, divočejší vodní cyklus, ústup ledovců zasáhl Latinskou Ameriku a Karibik

Podél atlantického-pobřeží stoupá hladina moří v částech tropického Atlantiku a Karibiku rychleji, než je celosvětový průměr. Pokračující okyselování oceánů a oteplování zvyšují rizika pro mořské ekosystémy a rybolov, podle WMO State of the Climate v Latinské Americe a Karibiku v roce 2025.

„Znaky měnícího se klimatu jsou v Latinské Americe a Karibiku neklamné, od zrychlujícího se úbytku ledovců a stoupající hladiny moří až po rychle zesilující tropické cyklóny, extrémní vedra, záplavy a sucha,“ řekla generální tajemnice WMO- Celeste Saulo.

"Tato zpráva ukazuje, že zatímco rizika rostou, roste i naše schopnost předvídat a jednat tak, abychom zachránili životy a ochránili živobytí," řekla.

Příkladem toho byl hurikán Melissa v říjnu 2025 -, první zaznamenaný hurikán 5. kategorie, který se dostal na pevninu na Jamajce. To vedlo k 45 úmrtím a ekonomickým ztrátám ve výši přibližně 8,8 miliardy amerických dolarů, více než 41 % HDP. Přestože Melissa neměla žádný historický precedens, jamajské úřady použily vysoce kvalitní modelování rizik, aby poskytly informace o předběžných finančních opatřeních a připravenosti na katastrofy, což omezilo lidské oběti a pomohlo ostrovu zvládnout.

Dalším velkým rizikem jsou extrémní vedra, která představují stále větší zátěž pro veřejné zdraví. V roce 2025 postihly velké části Severní, Střední a Jižní Ameriky opakující se a intenzivní vlny veder – s teplotami výrazně nad 40 stupňů -. Existuje proto naléhavá potřeba začlenit klimatické zpravodajství do zdravotního plánování a připravenosti na mimořádné události a integrovat meteorologická včasná varování se spouštěči veřejného zdraví.

Mnoho zemí běžně nezveřejňuje údaje o úmrtnosti z horka-. Odhaduje se, že ročně došlo k přibližně 13 000 úmrtím- způsobeným horkem (průměr v 17 zemích v letech 2012–2021). To naznačuje výrazné podcenění úmrtnosti související s horkem a podle zprávy je třeba zlepšit podávání zpráv.

Zkoumá také, jak jsou zemědělsko{0}}potravinářské systémy vystaveny extrémním povětrnostním a klimatickým šokům, se současnými dopady na zemědělskou produkci, venkovské živobytí, přístup k potravinám a fungování trhu.

Stav klimatu v Latinské Americe a Karibiku byl zahájen v Olacyr de Moraes Auditorium na Ministerstvu zemědělství a chovu dobytka (MAPA) v Brasílii v Brazílii. Poskytuje směrodatné informace o klíčových klimatických ukazatelích, dopadech a rizicích ao hlavních regionálních extrémních událostech, včetně tropických cyklónů, vln veder, vydatných srážek a sucha a studených vln.

"Tato zjištění jsou hluboce znepokojivá. Ale také ukazují, proč na naší práci záleží. Informace o klimatu nejsou jen o datech. Jsou o lidech," řekla Celeste Saulo.

„Jde o ochranu komunit před povodněmi, suchy, hurikány, vlnami veder a dalšími nebezpečími. Jde o farmáře, kteří plánují úrodu, zdravotnické úřady se připravují na rizika související s horkem- a pobřežní komunity plánují stoupající hladiny moří,“ řekla.

"Stav klimatu v Latinské Americe a Karibiku 2025 není jen vědecká publikace. Je to výzva k akci. Vyzývá nás, abychom posílili pozorování, investovali do služeb, odstranili mezery ve včasném varování a zajistili, že se informace o klimatu dostanou k těm, kteří je nejvíce potřebují," řekla Celeste Saulo.

Regionální trendy teploty země LAC 1901 - 2025

Teploty

Ze čtyř 30letých období hodnocených ve zprávě vykazuje období 1991–2025 nejsilnější trend oteplování od začátku datových souborů v roce 1900: přibližně 0,26 stupně za desetiletí v Jižní Americe a 0,25 stupně za desetiletí ve Střední Americe a Karibiku. Mexiko zažilo nejrychlejší tempo oteplování, asi 0,34 stupně za desetiletí od roku 1991 do roku 2025.

Průměrná roční průměrná povrchová teplota v roce 2025 byla mezi pátou a osmou nejteplejší v historii.

V celém regionu byla rekordní-vedra, včetně 52,7 stupně v Mexicali (Mexiko) – nový národní rekord – a četné vlny veder přesahující 40 až 45 stupňů v celé Střední Americe. Mnoho míst v Jižní Americe také zaznamenalo teploty nad 40 stupňů, s 44 stupni v Rio de Janeiru (Brazílie) a 44,8 stupně v Mariscal Estigarribia (Paraguay).

Srážky

V posledních zhruba 50 letech se srážky v Latinské Americe a Karibiku staly extrémnějšími – kolísaly mezi suchem a potopou as delšími obdobími sucha a intenzivnějšími vlhkými událostmi.

Ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky (například v Kolumbii, Bolívarské republice Venezuela a na okraji Amazonky) přibylo silných srážek. Jihovýchod Jižní Ameriky (jižní Brazílie, Uruguay a severní Argentina) také zaznamenal nárůst ročních srážek a častější záplavy.

Střední Chile, severovýchodní Brazílie a některé oblasti Střední Ameriky a Karibiku jsou stále sušší. Oblast Amazonie je smíšený obraz s delšími obdobími sucha, silnějšími extrémy-období dešťů a zvýšenou četností sucha v jižní a východní Amazonii.

V roce 2025 způsobily extrémní srážky a záplavy velké humanitární dopady, včetně více než 110 000 lidí postižených v Peru a Ekvádoru (březenové záplavy), 83 úmrtí v Mexiku (říjnové záplavy) a rozsáhlých sesuvů půdy a poškození infrastruktury.

Červen 2025 byl vůbec nejdeštivějším měsícem zaznamenaným v Mexiku. Navzdory tomu sucho zachvátilo severní a střední oblasti Mexika – pokrývalo až 85 % země na svém vrcholu a způsobilo vodní krizi pro plodiny a nádrže. V Karibiku byl vážný nedostatek vody a v některých částech jižní Jižní Ameriky více než 40% deficit srážek, což přispělo ke ztrátám v zemědělství a riziku lesních požárů.

Ústup ledovce

Andské ledovce tvoří kritickou vodárenskou věž pro přibližně 90 milionů lidí a dodávají sladkou vodu pro domácí spotřebu, vodní elektrárny, zemědělství a průmysl.

Nedávné soubory globálních dat o hmotnosti ledovců ukazují zrychlující se úbytky ve vysokých-horských oblastech jižních And a také tropické ledovce v oblastech s nízkou-šířkou, jako je Kolumbie a Ekvádor.

Konvergence zrychlujícího se úbytku ledu, rostoucí poptávky po vodě a omezené adaptační kapacity – zejména mezi venkovskými andskými komunitami – činí z budoucnosti andské vodárenské věže jednu z nejnaléhavějších výzev v oblasti bezpečnosti vody v Latinské Americe.

Glacier Mass Balance 2022-2025 / Pozorování z monitorovaných ledovců v Kolumbii, Ekvádoru, Chile a Argentině

Oceán

Latinská Amerika představuje 8,8 % světového pobřeží. Oceán absorbuje přebytečné teplo a oxid uhličitý z lidských činností. Výsledné okyselování a oteplování oceánů v kombinaci s deoxygenací ovlivňuje mořské ekosystémy a korálové útesy, poškozuje rybolov a místní hospodářství.

V roce 2025 pH povrchového oceánu nadále klesalo (acidifikace) a dosáhlo rekordně nízké úrovně ve velkých částech Atlantiku a Pacifiku přilehlých k regionu.

Extrémní mořské vlny veder se vyskytly v Mexickém zálivu a Karibském moři a v oceánské oblasti sousedící s Chile.

Na pobřeží Atlantiku-v některých částech tropického Atlantiku a Karibiku míra nárůstu hladiny moře překračuje celosvětový průměr.